S mým opětovným zahájením předplatného skvělého
časopisu Pevnost jsem se rozhodl, že budu dělat mini recenze na povídky, které
jsou součástí každého vydání. Začínáme povídkami Divadlo zrůd a Věž
z Babylonu.
Lucie Lukačovičová –
Divadlo zrůd (10 stran, 60 %)
Lucie Lukačovičová se vrací se svojí vyšetřovatelkou Avalon.
Povídka se stejně jako povídka Město zrůd, která jí volně předchází (vyšla
v Pevnosti 7/2015), odehrává v Praze. Avalon dostává úkol od Li Yin.
Týká se záhadného úmrtí jedné čínské dívky. Hlavní je tajemný způsob, kterým
zemřela a který nasvědčuje tomu, že byla zavražděna neobyčejným jedem. Avalon
se tak dostává do prostředí čínské opery, kde dojde k mnohým odhalení,
která čtenář rozhodně nečeká. Zajímavý je styl psaní Lucie Lukačovičové, kdy
nejde pro nespisovný výraz či vulgaritu daleko. To jde ale ruku v ruce
s osobností Avalon, která taková je. Povídka je zařazena do kategorie
fantasy, což je správné. Další zařazení by rozhodně mohlo být detektivní, protože
se jedná o plnohodnotnou detektivku z Prahy, která je fantasy právě
tématem a také některými postavami. Rozhodně se povídka četla dobře, ale
zpočátku bylo obtížné si na styl psaní zvyknout. Umím si ale představit, že
bych četl celou knihu takovýchto vyšetřování. Avalon je svérázná detektivka,
která má své konexe a nebojí se zajít i za meze zákona, když je to třeba.
Hodnotím 60 % a pro zajímavost určitě doporučuji fanouškům detektivek i
mysteriózních záhad. No a rozhodně zaujme i prostředí čínské opery v Praze.
Pokusím se dohledat i Pevnost 7/2015, abych si mohl přečíst i první povídku o
Avalon s názvem Město zrůd…
Tomáš Dostál – Věž
z Babylonu (5 stran, 85 %)
Tato krátká povídka z pera Tomáše Dostála by spíše než
mezi fantasy (jak je zařazeno v Pevnosti) mohla být zařazena na pomezí
fantasy a sci-fi. Jedná se totiž o takový postapokalyptický střípek zavánějící
stempunkem. Kyborg se snaží dojít až na vrchol Věže z Babylonu, kde by
mohlo být něco, co zachrání okolní svět. Ten totiž vypadá velmi zvráceně. Na cestě
věží naráží na čarodějnici i upíra a pokračuje dále až k vrcholu. Dialogů
se tu ale moc nedočkáme, spíše myšlenkových pochodů kyborga, který uvažuje o
tom, co si pamatuje z minulosti a o tom, co viděl, když se probudil.
Prostředí je to velmi zajímavé, a i když je povídka opravdu krátká, moc se mi
líbila. Byl jsem dokonce zklamaný, že se nejednalo o delší povídku nebo dokonce
o úryvek z knížky. Tento příběh byl totiž velmi zajímavý a mohl by mít
nějaký prequel klidně v knižní podobě. Tomáši Dostálovi tak ode mě
přísluší krásných 85 % za čtivý styl psaní a originální příběh Věže
z Babylonu…
Žádné komentáře:
Okomentovat